Nekupujme zajíce v pytli! Za veřejné peníze máme právo na více.
V předchozích článcích jsem se mnohokrát zmínil, že to či ono místo nebo stavba volá po architektonické či urbanistické soutěži. Jistě si vzpomeneme na tolik diskutovanou soutěž na Národní knihovnu v Praze anebo soutěž na nový Tyršův most. Postavme proti sobě dvě formy zadáváni veřejných zakázek: výběrové řízení a architektonickou soutěž.
Výběrové řízení – zajíc v pytli
Zadání projekčních prací se dnes děje v drtivé většině případů výběrovým řízením, a to i u investic jdoucích do stovek milionů korun! Město při takovém výběru projektanta nemůže tušit, jak bude budoucí budova nebo veřejný prostor vypadat, bude-li pěkná, ekonomická, levná nebo drahá. Většinou volí podle nejnižší nabízené ceny za projektové práce.
Jak výběrové řízení probíhá? Město stanoví kritéria hodnocení, osloví několik málo firem a čeká na nabídky. Ze zákona nesmí být jejich součástí už konkrétní studie. Neprůhlednost, hra čísel, malého počtu účastníků a peněz jsou ideální podmínky pro korupci. Až po určení vítěze výběrového řízení je zpracována architektonická studie. Jediná. Výběrové řízení můžeme s malou nadsázkou nazvat zajícem v pytli.
Architektonická soutěž – prostřený stůl
Ze společenského hlediska je to nejefektivnější způsob nalezení nejlepšího řešení na daný stavební nebo urbanistický problém. Osvícení politici vědí své: „Jsme přesvědčeni, že architektonická, respektive urbanistická soutěž je nejsofistikovanější cestou ke skutečně kvalitnímu konceptu,“ říká starostka Mgr. Renata Hůrková, Praha-Zbraslav. Nutno podotknout, že arch. soutěž není výmyslem architektů, nýbrž správců veřejných prostředků.
Jak soutěž probíhá? Město určí soutěžní podmínky, stavební program, porotu a odměny vítězům, vyhlásí soutěž. Počet účastníků není omezen, obvykle se jich dobrovolně přihlásí kolem dvaceti až padesáti, u velmi významných soutěží i přes sto. Odborná porota (včetně zastoupení města) vybírá nejlepší návrh bez známosti jeho autora. Tyto návrhy mohou být navíc mezi sebou vzájemně porovnávány a posuzovány, a to nejen podle kritérií estetických, ale také podle výše investičních nákladů na realizaci, nákladů na provoz, vlivu na okolní infrastrukturu, životní prostředí apod.
Soutěž lze přirovnat k prostřenému stolu, kde vidíme, co je k jídlu, ale kuchaře neznáme.
Veřejná anonymní architektonická soutěž je tak jedním ze základních prostředků proti korupci a klientelismu!
Poslední soutěž v Přerově v roce 2003
Přes všechny dříve uvedené výhody, anebo právě kvůli nim, je jen nepatrný zlomek veřejných zakázek na návrh staveb zadáván prostřednictvím architektonických soutěží. Poslední soutěž v Přerově byla před 6 lety na Tyršův most, ale od té doby se realizují nebo plánují další velké veřejné investice: přestavba zimního stadionu (59 mil. Kč), přestavba autobusového nádraží (cca 147 mil. Kč), revitalizace JZ strany hlavního náměstí TGM (odhadem 500 mil. Kč), průtah centrem (cca 250 mil.) anebo připravovaného archeoparku Mamutov (cca 150 mil. Kč). Vše ostudně bez architektonické soutěže.
Jsou soutěže nákladnější?
Cena soutěže se může zdát v jedné účetní položce vysoká, ale podívejme se na to příkladem Znojma. Tam v nedávné době proběhla soutěž na komplikované téma regenerace náměstí Svobody. Vyhrál kvalitní návrh řešící dopravní problematiku nevídaným a přitom jednoduchým způsobem, navíc za nízké investice města. Celá soutěž včetně propagace vyšla na cca 800 tisíc korun. Myslím, že je to velice výhodná cena za 22 studií, které město získalo! Město Přerov připravuje regeneraci JZ bloku náměstí TGM. Formou výběrového řízení byl zvolen nejlevnější projektant za 350 tisíc korun na zpracování studie. Cena poloviční, ovšem návrh pouze jeden jediný.
Veřejná architektonická soutěž přináší městu nejlepší možná řešení a všichni, kterým na budoucnosti svého města záleží, by měli podporovat zadávání veřejných zakázek touto formou!
„Architektonická soutěž vytěží pro veřejný zájem nejlepší možné výsledky,“ říká Komora architektů
Rozhovor s akad. arch. Janem Sapákem, členem představenstva České komory architektů
1. Dají se stavby, u kterých by byla architektonická soutěž více než vhodná, shrnout nějak obecně?
Částečně na to již odpovídá soutěžní řád. Jsou to všechny stavby v centrech měst nebo jinak cenných územích. Já jsem přidal další kriterium, že by to měly být všechny veřejné stavby nad 80. mil Kč, i když nejsou ve středu města, ale jsou jinak charakterní.
Jinak je to už známo těch nejméně 150 let. Všechna muzea, divadla, gymnazia, kostely, hřbitovy, památníky, university, soudy, parlamenty, správní budovy, velvyslanectví a tak podobně. Dnešní doba přichází i s další typologií. To, co jsem jmenoval není konečné.
U nemocnic to není tak jisté – je to hodně odborné téma.
2. Mohl byste, z vaší zkušenosti, shrnout, jaké obce nejčastěji vypisují arch. soutěže, a jaký typ se jim naopak vyhýbá?
Bohužel nedá se to systematizovat. Je to velmi nepravidelné. Snad jen město Praha, díky dlouhé tradici a pár lidem na magistrátu (útvar rozvoje) vypisuje pravidelně alespoň minimum, asi dvě soutěže do roka. Ideál pro Prahu je tak 10. Brno nevypsalo za posledních 6 let ani jednu. V 90. letech to ale tak špatné nebylo. Za pozornost trochu stojí Opava, kde v minulých letech bylo pár, ale jen ideových, soutěží. Hanebně na tom je Ministerstvo spravedlnosti a školství. Každý si ale asi všiml, že nejvíce budov ze soutěží se týkalo vědeckých knihoven. V Praze 2x (1 postavená), Brně 2x (2 postavené), Hradec Králové (postavená) a Ostrava.
3. Jaký je hlavní přínos a výhodu architektonických soutěží oproti výběrovým řízením?
Sám jste to již napsal ve svém článku. Jde především o návrh, to nelze ničím zastoupit ani nahradit. I když i toto může být zorganizováno pochybně. Dále je to mnohem urputnější soutěž, protože je otevřená. A pak také s ničím nesrovnatelná transparentnost.
4. O architektonické soutěži se říká, že je poměrně nákladná a navíc časově náročnější. Mohl byste to okomentovat?
Je nákladnější a náročnější, ale asi jen o 20-25%. Při dobře zorganizované soutěži se ale dá prospět mnohem více stavbě samé i jejím nákladům. Zejména ale poměru mezi cenou a kvalitou.
Děkuji za rozhovor.
Publikováno v Novém Přerovsku dne 11.12.2009