Doprava v klidu: parkování
Problém s parkování známe také všichni. Nikdy se nedá zaparkovat tam, kde zrovna potřebujete, zvláště v centru a na sídlištích. Tam je problém způsoben tím, že se nikdy nepočítalo s takovým počtem osobních automobilů a počet míst byl kalkulován zhruba v poměru jedno vozidlo na tři byty. Dnes je to více než jedna ku jedné!
V centru se problém s parkování ještě násobí tím, že do centra chtějí všichni, a jak jinak, než autem. Kde potom brát nové a nové plochy pro naše vozidla? Parkovací nároky obyvatel obřího bytového objektu Přerovanky tomu také příliš nedodají. Podle dnešních norem by bylo potřeba asi 300 parkovacích míst, na což bychom potřebovali plochu celého náměstí TGM, včetně chodníků! Řešením by mohl být, alespoň pro dlouhodobé parkování, parkovací dům pro místní.
Argument nedostatku parkovacích ploch se často používá jako výtka proti výstavbě domů ve městě. Lidem vadí ve městě domy? To je jakoby jim v lese vadily stromy! Například v Brně platí vyhláška, že parkovací potřeby nového objektu musí být pokryty jen na vlastních pozemcích. Nebylo by od věci zavést něco podobného v Přerově.
Cyklisté to v Přerově nemají nejjednodušší. Foto: autor
Cyklisté
Doprava se však dotýká nás všech, ať máme nebo nemáme auto. Každý se někam přemisťuje, za prací, za nákupy nebo za zábavou. Přerov a okolí se nachází v rovinaté oblasti Hané, ale jízdní kolo a možná ani pěší chůze zde není stále běžnou součástí života. Jeden můj kamarád to vyjádřil slovy: „Od té doby, co mám auto, už ani na bazén nechodím pěšky.“ Což dost dobře vyjadřuje lidskou pohodlnost.
Právě v tom to je! Základní tezí dopravního inženýrství je, že se doprava uskutečňuje cestou nejmenšího odporu. Zamyslete se sami, jak často si zkrátíte cestu přes vyšlapaný trávník, jak často přeběhnete cestu mimo přechod, jak často vjedete na kole do jednosměrky nebo na chodník, než abyste dle předpisů objížděli celý blok? Přirozeně, přece každý den.
Pokud město nabídne zklidněné moderní městské ulice, poskytující rovnoprávný prostor pro všechny druhy dopravy, pak bude více obyvatel využívat chůzi pěšky, jízdního kola nebo MHD. V důsledku tento postup přinese méně automobilů v ulicích a lepší životní prostředí pro všechny obyvatele města.
Vhodným zásahem by bylo zpřístupnění lávky v ose U Tenisu – Kopaniny cyklistům, dokonce i její náhradou za most nový. Tím by byli cyklisté z obou břehů značně zvýhodněni před automobily, kteří by museli nadále přejíždět přes celé město.
Pomohou ale i maličkosti na již vybudované kostře cyklostezek – přejezdy pro cyklisty na silnicích, světelné signalizace pro cyklisty na řízených přechodech, povolení obousměrného provozu v jednosměrkách cyklistům (i za cenu rozšíření cesty/zúžení travnatých pásů), anebo kvalitní stojany na kola před všemi veřejnými budovami. Vzorem by nám mohlo být Znojmo, které vychází cyklistům velice vstříc.
K dobru Přerova mluví postupná realizace cyklostezek dle studie z roku 2002. Naproti tomu represivní opatření např. za jízdu na širokém chodníku by měla být nahrazena nakreslením bílé čáry a označením jako cyklostezky. Vždyť kdo má pořád sesedat z kola, vést ho vzorně po přechodu a v jednosměrných ulicích?!
Pěší doprava
Do 90. let se pěší doprava nebrala příliš vážně. Chodci byli vykazováni z ulic ve prospěch aut, přechody byli řídké a preferovala se rychlost automobilové dopravy. S postupnou obnovou života ve městě se pěší dopravě věnuje stále větší pozornost.
Chůze je sice nejpomalejší dopravou, ale je člověku nejpřirozenější. Stihne tak lépe vnímat své okolí, tu se zastaví u výlohy, tu potká známého anebo je nalákán nějakou pouliční událostí. Při jízdě autem jsme o to vše ochuzeni. Který obchodník by nechtěl mít prodejnu na živé pěší ulici! Zde má člověk totiž bezpečí, jistotu a čas podívat se okolo.
A jaký je vztah k chodcům v Přerově? Pro názornou ilustraci jsem změřil poměr zeleného a červeného panáčka na několika světelně řízených křižovatkách!
Publikováno v Novém Přerovsku dne 22.1.2010