Opravdové ulice, náměstí a nábřeží tvoří město. Jeden tu má k druhému blízko, fyzicky blízko. Jako srovnání se nabízí neurčitý prostor panelového sídliště, kde se deset lidí ztratí jako kapka v moři. Ovšem deset lidí na náměstí, to už jsou čtyři obsazené lavičky! A právě pobyt lidí venku, ve vzájemné blízkosti, vytváří živé město.

Demoliční plánování

Přerov má, bohužel, také mnoho „ne-prostor,“ nijak nás nepřitahují a spíše než k pobytu nás lákají k pohybu pryč. Přitom tomu ještě před padesáti, šedesáti lety tak nebylo. Odpovědí na prudký rozvoj města byly progresivní panelové technologie a (dez)urbanismus od stolu, s pravítkem v ruce. Původní struktura města se rozpadla, po staletí vytvářené ulice se vytratily. Demoliční výměry srovnatelné s válečným bombardováním. Minule zmiňovaný Middelburg byl válkou krutě zasažen, ovšem jeho ulice, náměstí, ba i nábřeží byly obnoveny v původní půdorysné stopě. Přerov si své „bomby“ odpálil sám. Z historické osnovy Přerova zbylo po období socialistické výstavby jen torzo. Architekt David Vávra to ve svých Šumných městech vystihl dokonale:

Hořkým paradoxem, kterému se nechce věřit ani,
je fakt, že větší škody, než německá armáda či válečné rabování,
způsobilo přerovské architektuře
zběsilé komunistické panování.

Kde bylo dnes město, je dnes – nic.
Všechno odešlo do Gremlic*.
Struktura města byla necitlivě rozrušena,
řada tradičních míst přišla o duše, i jména.

* Ing. Pavel Gremlica, vedoucí bývalého Odboru výstavby, územního plánování a architektury městského NV

Plán města v roce 1936 a 2008 ve stejném měřítku. Za pozornost stojí zdevastovaná Šířava a zaříznutý objekt Přerovanky anebo tehdejší podoba Velké Dlážky. Mapy: autor s podkladem p. Rosmuse

Návrat citu do města

Velkou výzvou pro současné urbanisty a politiky je území navazující na historické centrum, území tolik zasažené demoličním plánováním. Podaří se vrátit cit do města? Podaří se z bezbřehých ploch vytvořit skutečné městské prostory? Anebo půjde o promarněnou šanci? Doufám, že nikoli. Město nejsou jen ulice, náměstí a nábřeží, to jsou i lidé, kteří jej formují, kteří v něm žijí. Proto musíme všichni pochopit, co dělá město městem, co tvoří městský život, co jej podněcuje nebo jej naopak ničí. Važme si jej, buďme na něj hrdí. Tento seriál o urbanismu v Přerově si klade za cíl seznamovat s městotvornými principy a podbízet k zájmu o své město. Příště se podíváme na přerovská náměstí.

Rozhovor

O první rozhovor tohoto seriálu jsem požádal brněnského architekta a urbanistu Pavla Šimečka, který obnově městských prostor věnuje mnoho energie a zhruba 10 let pracoval i pro město Přerov. Je autorem mnoha studií, jmenujme urbanistickou studii centra nebo Žerotínova náměstí.

Začněme obecným zhodnocením – jak je na tom Přerov očima urbanisty?

Obecně se dá říct, že je na tom ve srovnání s řadou měst, pro která jsem pracoval, velmi dobře. Podařilo se vyřešit spoustu problémů. V dopravě jde například o Komenského třídu, která tvoří homogenní, plynulou a přitom dopravně zklidněnou trasu v celém svém průběhu. Dobře působí pěší zóna, krásně živá a fungující. Město je zjevně dobře spravováno. Bohužel zatím zůstává nedoceněný Horňák – nikdo o něm neví, a přitom může být kapesní Telčí nebo Slavonicemi! Šancí může být třeba promenáda po hradbách a podobně.

Z kterých míst máte nejpříjemnější pocit?

Pěší zóna. A taky pasáž – ne každé město má takovou pěknou obchodní pasáž. Ale je těžké v Přerově vybírat.

Jak vidíte budoucnost města?

Pokud si město udrží tendenci k ochraně své urbanistické podstaty a ke stálému vylepšování i detailů, vidím perspektivy velmi dobře. Město je na železničním koridoru, na křižovatkách cest, má otevřené perspektivy.

A jak naopak vnímáte novodobý vývoj, od politického převratu?
V posledních 20 letech nebyly nějaké významné chyby nebo nedostatky v rozhodování. Udělalo se hodně práce a podařilo se například zabránit „obchvatu“ centra města po nábřežní komunikaci. Musím ostatně konstatovat, že mnoho lidí, co Přerov neznají, bylo příjemně překvapeno po jeho návštěvě – město předčilo jejich očekávání.
Přání závěrem?
Přeji Přerovu vyšší sebevědomí v rozhodování a odhodlání k tvrdšímu postupu vůči státní byrokracii, protože reprezentace města má v popisu práce bránit zájmy města. To vlastně platí obecně o většině našich měst.Děkuji za rozhovor.
Pokračování…

Publikováno v Novém Přerovsku 9.10.2009