V roce 1959 byla městská knihovna „provizorně” umístěna do rodinné vily na Žerotínově náměstí. Od roku 1959 nebyl Přerov schopen nalézt či postavit pro tuto instituci odpovídají prostory. Má si je teď město na 15 let pronajmout?
Když se v loňském akademickém roce věnovalo na 30 studentů Fakulty architektury VUT v Brně diplomové práci na téma Městská knihovna v Přerově, na žádnou z veřejných diskuzí nepřišel jediný radní. Studenti vytvořili analýzy a práce v hodnotě přesahující 3 miliony korun, naservírovali je v poutavé podobě přímo pod nos a přesto zůstaly cenné informace prakticky bez povšimnutí. Nemluvě o anketě mezi veřejností, která se nejčastěji přikláněla k tomu, aby byla knihovna umístěna na prostranství po bývalém kině Jas v ulici Na Marku, nebo u kina Hvězda.
Jako architekt a urbanista, autor studie umístění knihovny do objektu bývalé vojenské správy a organizátor diplomových prací studentů se k problematice také musím vyjádřit. Zaráží mě, že jsou zvažovány pouze varianty dvou rekonstrukcí (Čechova, Chemoprojekt) a pronájem v budově naproti gymnázia. Rozsah článku neumožňuje popsat podrobně problematiku jednotlivých objektů, jsem ale osobně přesvědčen, že je nutné zabývat se vážně myšlenkou novostavby knihovny, která – v závislosti na zadání – bude pravděpodobně nejlevnějším a přitom nejkvalitnějším řešením. Pochopitelně při využití institutu veřejné architektonické soutěže.
Inspirujme se: knihovna propojující stávající objekt na Žerotínově náměstí s novostavbou namísto Pegasu a zeleného plácku pod hradbami? Knihovna zahrnující nálezy českobratrské školy a kostela sv. Marka, tvořící bránu do města? Knihovna využívající kapacity sálu kina a uzavírající náměstí Přerovského povstání? Možností je mnoho a při náhledu na cenové odhady se nestačíme divit: 80 až 120 milionů korun, dle velikosti a složitosti. Stojí myšlenka novostavby za srovnání s pronájmem na 15 let?
Když byl v prosinci zastupitelům předložen návrh na pronájem knihovny od soukromé společnosti, strhla se kolem jeho „výhodnosti” bouřlivá diskuze, která vyústila ve stažení materiálu jeho předkladatelem, panem Kulíškem. Na primátorovu šuškanou nápovědu. Co předloží pánové tentokrát?
Společně pro Přerov požaduje nejen veřejnou a otevřenou diskuzi nad polohou a podobou knihovny, ale také zodpovědné porovnání všech možností: rekonstrukcí, pronájmu a novostaveb. Nelze však hledět jen a pouze na ekonomické hledisko! Otázku je třeba hodnotit také z urbanistického, architektonického, sociálního a bezpochyby také environmentálního pohledu.
Ing. arch. Jan Horký, Společně pro Přerov
Více o tématu přerovské knihovny…
Publikováno v Přerovských listech 6/2013.