Náměstí Františka Rasche – další parčík?
Náměstí Fr. Rashe je prostůrek těsně navazující na náměstí Svobody a z něj se přebírá i jeho podobnou – park. Prameny jsou k historii jeho vzniku poměrně skoupé. Na místě dnešního náměstí se zhruba do poloviny minulého století rozprostíraly zahrady navazující na tovární areál firmy Kokora na hospodářské stroje. Ta ustoupila autobusovému nádraží a spolu s výstavbou nových bytových domů v padesátých letech bylo vymezeno současné trojúhelníkové prostranství. To již nebylo dost dobré pro stavbu dalšího bloku domů, a tak zůstalo parkem. V plánech z třicátých let ovšem ještě nacházíme myšlenku na rovné prodloužení ulice Havlíčkovy a vytvoření větší, více-méně obdélníkové plochy určené k zástavbě domy, takže dnešní náměstí nemuselo vůbec vzniknout. Podívejte se na mapku!
Neutěšená současnost
Svým současným vzhledem nepatří zrovna k nejpřitažlivějším místům ve městě. Podivné a příliš široké dopravní napojení na Denisou ulici prostor náměstí otevírá směrem k této dopravní tepně. Jasnější vymezení a všímavější péče by tomuto prostoru jedině prospěla. Zdá se, že město si momentálně neví s tímto parkonáměstím rady, a tak jen dál čas od času poseče trávník či odklidí spadané větve rychle stárnoucích stromů. Nezapomeňme na každoroční kladení věnců – patrně jediný den v roce, kdy sem radní zavítají.
Výzva k ideové soutěži
Přátelé, tento prostor volá přímo po urbanisticko-architektonické soutěži, anebo, ještě lépe, po soutěži ideové, která by přinesla nové podněty pro kvalitní řešení! Potřebujeme tento parčík, když hned za rohem je náměstí Svobody? Má sloužit jako místní odpočinková zóna? Nejde de facto o vnitroblok s parkováním? To jsou otázky, které bychom si měli položit.
Náměstí Na Marku
Mezi lidmi se stále ještě objevuje spojení „náměstí Na Marku.“ Ani tento prostor není dnes náměstím, i když možná v budoucnu… Podobně jako Plaça do Comércio v Lisabonu by i toho náměstíčko mohlo končit fenomenálním výhledem na řeku. Vlastně již dnes jsou z těchto míst pěkné pohledy!
Zapomenutý kostel sv. Marka
Zřejmě na dnešní největší zelené ploše stával do roku 1749 kostel sv. Marka, kdy vyhořel a nebyl již nikdy obnoven. Od něj získala tato plocha pojmenování „Na Marku.“ Na místě později vyrostl pivovar, sokolovna, někteří pak ještě pamatují kino Jas. To, společně s dalšími domy, podlehlo asanačním zásahům a místo tak ztratilo svou poetiku. Dnes jasně cítíme, že na konci ulice Mostní chybí domy a volný prostor „přetéká“ přes trávníky až ke hradbám. I architektka Šrámková, autorka nového mostu u Sokolovny, vyjádřila přesvědčení, že tyto plochy je potřeba doplnit domy.
Nová poloha radnice?
Jaká stavba by však byla na místo kostela ideově vhodná? Parkovací dům ani supermarket to rozhodně nebude. Mělo by jít o veřejnou stavbu. V několika předchozích článcích jsem se zamýšlel nad polohou radnice a myslím, že její novostavba v místě dnešního trávníku je jednou z možností. Krásná lokalita pro radnici, významnou městskou dominantu, viditelnou již z dálky před řeku Bečvu. Radní by tak byli symbolicky pod širokým dohledem a zároveň by mohlo vzniknout skutečné náměstí, které by si zasloužilo pojmenování Radniční.
K celému řešení této lokality je potřeba přistoupit s citem a střídmostí a vyvarovat se přehnaných dopravních tras.
Publikováno v Novém Přerovsku dne 4.12.2009