Rychlá výstavba satelitů nenávratně ničí naši krajinu
Touto nakažlivou chorobou velkých českých měst se nakazil i Přerov a jeho okolí. Nemoc nezadržitelně a se souhlasným přikyvováním většiny ničí městský život, přírodu a cennou půdu kolem. Škody jsou odhadovány na stamilióny a léčba zatím není účinná!
Tak nějak by mohly vypadat fantaskní články v bulvárních médiích, pokud by se zabývala budoucností české a moravské krajiny, měst a vesnic.
Co je vlastně suburbium
Pojem suburbium označuje novodobá osídlení, která vznikají za hranicí (především) velkých měst, a to často živelně a na velkých plochách dříve zemědělské půdy. Známe je také pod pojmem satelitní městečko. Narůstají mnohdy bez vazby na původní vesničku, ke které se tento přílepek papírově hlásí. Obyvatelé však stále pracují ve městě, do svých domků v suburbiu, předměstí, jezdí jen spát a trávit víkendy. Na okrajích měst tak vznikají kolonie separovaných rodinných domků, ale centrum původního města se vysidluje, ztrácí na atraktivitě a na ceně, lidé zde prostě přestávají bydlet.
Tento jev se všemi neblahými důsledky je znám již od šedesátých let 20. století z USA, a později i ze západní Evropy. Přese všechno takové nehospodárné stavění pokračuje dál i u nás. To jsme opravdu tak nepoučitelní?
Pokusím se stručně vysvětlit některá negativa a srovnat s bydlením v husté zástavbě.
Krajina a vesnice
Suburbium narůstá jako rakovina a stejně tak je k naší krajině necitlivá. Na Hané, kde je po staletí typická ulicová zástavba s řadovými domky, náhle přichází roztroušený koberec RD, který zabírá příliš mnoho místa. Komplikované vilky, bungalovy, pistáciové fasády. Do naší krajiny rozhodně nepatří.
K tomu všemu má hromadná výstavba nových RD neblahý vliv na stávající obec a ta nestíhá nově příchozí obyvatele asimilovat kapacitou sítí, dopravy, škol a školek, lékařů apod.
Rozvojové území v Újezdci
V Přerově máme velkou rozvojovou plochu u Újezdce. V tomto případě zjistila tzv. studie, že na plochu cca 14 ha se vejde „až“ 121 rodinných domků. Pokud by byla plocha jednoho pozemku menší – ostatně, co s 600 m2 trávníku – a rozparcelována tradičním způsobem po 8-10 m, mohlo by se postupně 121 domků postavit na poloviční ploše. Zbytek by zůstal krajině, zeleni a orné půdě anebo budoucím generacím. Navíc by stavebníci měli levnější pozemek (protože menší) a museli by jej lépe využít. Uvidíme, s jakými návrhy přijdou případní developeři.
Zásadním krokem je však hledat rezervy pro rozvoj v dnes již zastavěném území, ne rozpínat se stále více.
Doprava
Suburbium zvyšuje dopravní zátěž v nejbližším městě!
Zvýšení dopravy ve městě není jen otázkou neexistence obchvatů a vedení dálnic. Velkou část tvoří takzvaná cílová doprava, na které se významně podílí obyvatelé satelitních městeček, kteří mají v centru stále svou práci a denně do ní dojíždějí. Automobilem, protože díky nízké hustotě zástavby suburbií je tam hromadná doprava žalostně ztrátová.
Více aut přijíždějících do města potřebuje více parkovacích míst, i na to všichni doplácíme.
Soukromí a osamocenost
Suburbium neposkytuje více soukromí. Samostatně stojící rodinný domek poskytuje méně soukromí než řadovka, pokud ovšem nemilujete dvoumetrové ploty. Už i v magazínu Liška je běžně používána fotomontáž, aby se ve čtenářích vyvolal falešný pocit soukromí v izolovaném domku.
Díky velkému návalu nových obyvatel do původní vesničky se může vytvářet odpor starousedlíků k přistěhovaným, s úplně odlišným životním stylem a zvyklostmi.
V řídké zástavbě se hůře navazují kontakty, zvláště, není-li k dispozici slušné veřejné vybavení. Slyšeli jste, že by se v satelitním městečku plánovala postavit pošta, obchod, hospoda nebo ordinace? Dokonce i panelová sídliště mívají lepší vybavenost než nové kolonie!
Sociální problémy suburbií jsou obsáhlým tématem studie sociologů, jež přesahuje rámec tohoto článku.
Město
Suburbium vysává původní město, ale nic mu nedává. Lidé, kteří se odstěhují do satelitního městečka, zde již netráví tolik času, poskytují místo pro pochybné provozovny a prodejny. Díky své nepřítomnosti ve městě po celý den snižují dokonce i jeho bezpečnost! To můžete vidět v každém americkém filmu.
O nových požadavcích např. na parkování, jsem již mluvil. To jen, aby se nezapomnělo…
Peníze
Suburbium je příliš drahé. Pro nás všechny!
Vše souvisí se vším. Díky nízké hustotě zástavby jsou například komunikace, kanalizace, rozvody vody či plynu mnohem delší, než by bylo běžně nutné. Město Přerov i tak nemá zjevně zájem o ekonomickou výstavbu a poskytuje nadále miliónové příspěvky na budování sítí do nových lokalit. Neplatíme příliš velkou cenu za to, aby mohlo několik lidí bydlet ve svém? Nebylo by lepší zastavět proluky ve městech a vesnicích, hledat rezervy na již zasíťovaných pozemcích?
Záporů je ale více, od výše zmíněných problémů sociologických, přes ekologii, ekonomii až po hygienu prostředí – například zvýšení hluku z motorových sekaček majitelů perfektních trávníků sahajících až za horizont. V původní vesnici žili lidé kvůli obdělávání půdy a měli k ní citový vztah, jaký máte ale vztah k prázdnému trávníku?
Pozitiva?
Jaké mohou být klady suburbií? Nenapadá mě mnoho, snad volnější ruka pro architekta, který není svázán okolními domy.
Poučení
Byl bych rád, kdybychom se byli schopni poučit z chyb jiných a zbytečně si sami neničili životní prostředí. Navíc, půda je velmi omezený zdroj! A tak s ním plýtváme? Toto je i apel na odpovědné politiky a úředníky, aby zamezili bezhlavé zástavbě krajiny a kladli takové podmínky, jež budou k prospěchu nejen městu Přerovu, jeho občanům a stavebníkům nových domů, ale také budoucím generacím!
Rozhovor
Dnešní rozhovor mi poskytl stavebník, který se rozhodl namísto stavby nového RD na zelené louce k rekonstrukci domu v Újezdci, místní části Přerova. Tedy nezabírá žádnou další půdu a využívá začlenění do stávající obce.
Co vás vedlo z rozhodnutí nestavět na zelené louce?
Obecně jde o to, že se mi satelitní městečka nelíbí. A taky, jak říkáte, člověk tam nemá žádné soukromí.
Jaké vidíte výhody stavění uprostřed vesnice?
Když už stavíte ve vesnici, je tam všechno. Nemusíte dotahovat sítě ani prodlužovat cesty. Obec už je vybavená, je tam vzrostlá zeleň atd. Když se rozhodnete stavět v rozvojové zóně, můžete se dalších 10 let těšit na těžkou techniku před domem a hluk z rozestavěného okolí. A pak, když má člověk jen dva sousedy, tak budou pouze dva otravovat a ne všichni.
Jaké vidíte nevýhody?
Právě to, že tam vnášíme nový styl života, starousedlíci tam jsou zvyklí žít jinak. Ale v tom pro ně vidím výhodu, shlukují se, sejdou se a v mnohém si mohou pomoci, můžou mít levnou spolupráci. Pokud jste tam noví, bude jistá ztráta soukromí, anonymity z města. Možná to ale do budoucna nebude nevýhodou, zatím to ještě neumím říct.
Myslíte, že v Újezdci by byl potenciál na stavbu dalších RD v již zastavěném území?
Už se to začíná naplňovat, nejbližší soused už staví, ob několik domů se staví taky, takže si myslím, že se ta ulice zastaví a začíná se využívat vnitřní kapacity.
Proč se podle vás staví tak moc mimo současné vesnice?
Myslím si, že část lidí je doblblá těmi satelitními městečky a reklamou, asi to bude nějakou módou. Taky možná chtějí velký pozemek, ale pak je otázka, co s pěti hektary anglického trávníku. Trochu je možná s trávníkem chápu, ale aspoň nějakou tu luční směs…
Děkuji za rozhovor.
Publikováno v Novém Přerovsku dne 12.2.2010